Gathering and Council II.

12. října 2007 v 22:24 | Scarthia Buthergia |  Gathering and Council
Takže je tu další díl velice populární Gathering and Coucil:-) Nečekejte žádný veledílo, píšu to na neustálý popud Leita, který mě tak provokoval, že jsem to prostě nevidržela a musela už něco sesmolit. Tak, směle do díla...
Jimmy šel pomalu podél silnice domů. Neustále myslel na svý kamarády ve škole (kéž bychom se nikdy nestěhovali). Byl na něj dost smutnej pohled, šel s hlavou skloněnou a nohy jen tak vláčel za sebou. Ani si nevšiml, že už notnou chvíli na něj někdo mluví zpoza napůl zpuštěného okýnka. Byla to Jimmyho matka.
'No Jimmy, co je s tebou? Můj chlapeček je nějaký zachmuřený.' Úsmála se na něj nádherná bruneta (jo, já vím, mám tu nejkrásnější mamku na světě, jen kdyby si už uvědomila, že jsem už dost starý na takový cukrování).
'Všechno v pohodě. Jen blbá fyzika mi dělá potíže a teď se k tomu připojila i informatika. No, holt sem trošku... pozadu.' Usmál se, i když by se nejraději rozplakal.
'Tak poď, ty můj malý hrdino. Naskoč do auta.' Otevřel dveře a nastoupil. Mámu měl rád, bylo takový jeho sluníčko, pořád usměvavá. Dojeli domů a zaparkovali. Jimmy hned odpádil do svýho pokojíku a začal psát úkoly. Ale v tom ho upoutal maličký přívěsek a on se znovu ponořil do toho osudného léta.

'Jimmy, tak co, už si balíš?' Jeiky na něj hned po začátku hodiny vybalila.
'Ne, vždyť mám ještě týden, ne?'
'No, to sice jo, ale abys na něco nezapomněl.' Laškovně se na něj usmála, ale učitelčin nasupený výraz ji přinutil stáhnout se opět za obranné barikády třetí lavice. Jimmy se otočil, omluvně se podíval na učitelku a otevřel blok. Ale neměl vůbec chuť si něco psát o Euklidových větách a kruhových výsečích. Teď měl úplně jiný myšlenky. A to o tom, zda-li má vyhodit těch pár dolarů za tu knížku co nedávno viděl (byla to příručkya o přežití v divočině, asi si ji pořídím:-)). Tak celých těch několik desítek minut jen seděl jako zamrzlý sněhulák a zíral na 'tabula rasa' (to zamená bílý papír, to víte, latina mě baví).
O velký přestávce šla naše 'trojka' před školu nadýchat se trochu čerstvýho vzduchu (no konečně, sem si myslel, že se udusim, proč se ty holky tak smrděj?) a popovídat si o jejich výletu. Miky objal Jeiky ležérně kolem ramen (panebože, proč to dělá na veřejnosti, ble..) a už jeli a Jimmy byl zase mimo kolo (no jasně, jako bych tu nebyl..). Tak si šel sednout na lavičku a opět proplouval zeměmi Argonathu ( zrovna probíhala bitva o Azadské předměstí..). vůbec se mu s něma nechtělo, ale co měl dělat, přece si nenechá svý kámoše proklouznout mezi rukama?
Zase zpátky do lavice, zase další nudný hodiny, zase další lačný pohledy Mikyho na Jeiky, zase stejný den. Už ho to nudilo a už se nemohl dočkat, až s tý otravný školy zase vypadne (jó mám školu rád, ale někdy se tam učíme takový hovadiny..).
Zazvonil zvonek poslední hodiny a utrpitel (to sem já), užvaněná slípka (Jeiky, čůza jedna malá nafoukaná) a nadrženec (aby mu tu dole neulítlo...) se zvedli z lavic a zamířili ke skříńkám.
'Hele, Jimmy, kam si zmizel? My sme tě všude hledali, abysme ti řekli, že odjíždíme o tři dny dřív.'
'Cože, ehm, no, víte, já nevím, jestli mě mamka omluví...'
'Ale Jimmy, nebuď srab ne? Mámu ukecáš.'
'No, tak dobře.' (Co mám dělat, co mám dělat, to bude průšvih..)
'Tak jo, tak ve středu na Wilhelmu, ju?'
'Jasně, tak čau.'
'Čus.'
No to je průšvih, pomyslel si Jimmy, sem se ještě nepřipravil, co bude s mým duševním stavem? Pokračoval ve svých děsivých představách mamčiných reakcí, a takneměl čas připravit se na ten přírodní úkaz, který mu matkla příroda právě nadělila. Jeiky se s Mikym tak líbali, že to vypadalo jako závod v pojídání jazyků a rtů svých partnerů. A jak Jimmy zvedl hlavu a spatřil je, zařval jako lev a omdlel...
Právě v okamžiku, kdy se mu vzpomínky rozpíjeli v bezbarvou mlhu, zavolala Jimmyho mamka do kuchyně na večeři. Pohlédl dolů na nedodělaný úkol, na ten borčus pod stolem, nad stolem, pod postelí a všude,k am se podíval a radši se šel najíst. Lampička v pokoji pokojně svítila do té doby, než se Jimmy vrátil a šel spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Leito Leito | Web | 12. října 2007 v 22:35 | Reagovat

:D :D  výborný výborný výborný :D chci hned další !!!  zejtra to vymyslíme přes Točník, třeba bude v autobuse nuda :)

2 Scarthia Buthergia Scarthia Buthergia | 13. října 2007 v 23:00 | Reagovat

Jo, v autobuse sice nuda byla, ale MY sme neseděly spolu.

3 Leito Leito | 14. října 2007 v 9:37 | Reagovat

já vim a mrzí mě to :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama